Sednul kdys pták
17. 5. 2011
Sednul kdys na větev jeden pták:
Mí milí přátelé, je to tak!
Než stihnete říct byť jen kvák
známý vás prodá za šesták.
A všichni ptáci hned se děsí,
co je to zas za útok běsí,
co mává otrávenou směsí,
co špinavé fusky ven vyvěsí.
Drazí, to musíte přeci znát,
neštěstí místo štěstí přát.
Nepopleťte to tentokrát,
na otrávené housle hrát.
I ty jeden podlý ptáku,
nechutnou máš na nás páku.
Vidíš přec vždy na letáku:
Držte spolu i v lijáku!
To vám právě každý poví,
i ti v společnosti noví.
Vykládá to každé křoví,
jak se hloupí ptáci loví.
Je to tady na to tata,
zavíraj se klícek vrata.
Nepomůže halda zlata,
páska z očí hned je sňata.
Není drahé, co se třpytí,
milí ptáci, hned jste biti.
Pryč je utajené žití,
houpete se v dravčí síti.
Léčka léčkou kope jámy,
všichni spadnou - páni, dámy.
Nemůžete za to sami,
posečkejte se slzami.
My zvířata jsme totiž stejná,
ať jsme stáda nebo hejna.
Míň než méně neprodejná,
víc než více obyčejná.
Nohy dvě a nebo čtyři
ať si prachem klidně víří,
však i jiní maj jed štíří,
na oko se studem pýří.
Poslouchali všichni ptáci,
jakou si dal jeden práci.
Jako každí správní žáci
předstírali spolupráci.
Pokývali malou hlavou,
někdo černou, někdo plavou.
Pak, oblblí slabou stravou,
vyšli na honičku dravou.
Nevěřil ani jeden pták,
a přesto tomu bylo tak.
Než stihli říci aspoň kvák
už byli v klícce za šesták.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář